REST||ART & JAILBREAK - problematika přeplněných věznic

Podrobnosti

Souhrn vývoje za období 2020–2025

Infografika zachycuje klíčové trendy v oblasti rozpočtu, čerpání prostředků a vývoje počtu vězněných osob v letech 2020–2025. Data vycházejí z výročních zpráv a statistických přehledů Vězeňské služby ČR.

V průběhu sledovaného období dochází k postupnému růstu skutečného čerpání i rozpočtu po změnách. Výdaje mezi roky 2020 a 2025 vzrostly přibližně o 1,5 miliardy Kč, což odráží dlouhodobé zvyšování nákladů na provoz, personální zajištění a modernizaci služeb.

Počty osob v jednotlivých režimech se drží v relativně stabilních hodnotách.

Zabezpečovací detence mírně roste, což odpovídá trendu posledních let.

Počet osob ve vazbě se pohybuje kolem 1 400–1 650 osob.

Výkon trestu zůstává největší kategorií, dlouhodobě nad hranicí 17 000 osob.

Celkový počet vězněných osob se v období 2020–2025 pohybuje mezi 18 700 a 19 600 osobami. Trend ukazuje mírné kolísání, ale bez výrazných výkyvů, což potvrzuje stabilní kapacitní zatížení vězeňského systému.

Data ukazují postupný růst finančních nároků systému a zároveň stabilní počet vězněných osob. To podtrhuje potřebu dlouhodobého plánování, modernizace infrastruktury a efektivního řízení kapacit.

Graf přináší přehledné srovnání hodnot napříč evropskými státy za rok 2024. Data vycházejí z oficiálních statistik Eurostatu a umožňují rychlou orientaci v tom, jak si jednotlivé země stojí v rámci sledovaného ukazatele.

Česko se v žebříčku nachází v horní části s hodnotou 178,3, což potvrzuje jeho nadprůměrné postavení v rámci Evropské unie. V porovnání s okolními státy regionu se drží stabilně mezi zeměmi s vyššími hodnotami.

Nejvyšší a nejnižší hodnoty Nejvyšší hodnoty vykazuje Maďarsko, které se dlouhodobě pohybuje na špici sledovaného ukazatele.

Nejnižší hodnoty naopak zaznamenává Finsko, které se drží na spodní hranici žebříčku.

Mezinárodní kontext umožňuje lépe pochopit pozici Česka v rámci EU a identifikovat rozdíly mezi jednotlivými státy. Tyto rozdíly mohou odrážet odlišné ekonomické podmínky, strukturu populace, legislativní rámec nebo dlouhodobé strategické priority jednotlivých zemí.